supported by
/
  • Streaming + Download

    Includes high-quality download in MP3, FLAC and more. Paying supporters also get unlimited streaming via the free Bandcamp app.

      name your price

     

1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

about

First demo

Bedla - voice
Izzy - guitar
Jarda - guitar
Kraby - bass
Risa - drums

credits

released November 30, 2016

Recorded at 007 club by Kuře, 4.3.2015
www.klub007strahov.cz

tags

license

all rights reserved

about

Uprostřed pádu Ústecký, Czech Republic

Band from Decin (DC)

Love music hate fascism

Bedla - voice
Izzy - guitar
Jarda - guitar
Kraby - bass
Risa - drums

contact / help

Contact Uprostřed pádu

Streaming and
Download help

Redeem code

Track Name: Pro pocit svobody
Můžeme volat slova o celém světě.
To ale může končit v jedný vyřčený větě.
Chtěl by si víc a cejtíš se svázán.
Do okovů kladivem pocity vykrádáš.
Kolikrát zaznělo už řinčení zbraní, na slepo na prázdno, je jen hraní. Můžeme křičet spousty vět, svobodná slova, mít celý kontinent nemusí být svoboda.
Kolikrát zaznělo už řinčení zbraní, na slepo na prázdno, je jen hraní. Přijmou a nehodnotit sebe i druhý, bez klapek na očích vnímat a cítit sám sebe i druhého, stojíme spolu jeden bez druhého, neklesneme dolů.
------------------------------------------------------------------------------------
Přes všechny slova a iluze o velkých revolucích ve společnosti, často zapomínáme na vlastní vnitřní svobodu a vlastní aktivismus blízko nás. Fráze a křik zní na prázdno, pokud se skutečně nedotýkáme něčeho konkrétního a možného co je v našem dosahu, čeho se můžeme dotknout. Soucit pak vypadá jako nadřazenej pojem z pozice moci a mít s někým soucit, není ten správnej význam. Protože až s někým soucítit znamená vzájemně se vidět v jedné rovině. Vše je plné soucitu a smíření, facebookovejch dialogů a falešného „radikalismu“, a je málo o soucítění. Přitom stačí tak málo, proč nejít třeba jen být – alespoň na chvíli na bolavá místa. Třeba i jen dát pohlazení. Potom jsme zahodili umělou masku. Tento text je vzpomínkou na zesnulé, na selátko Mášenku, dvě brojlerová kuřata Zrzku a Rózu, a malou krůtu Terezku.
Track Name: Klid pro duše dalších
Zmatený protiklady citových vyčerpání, v komatu zamlklé gradace snění
podepsat protokol o předání, zkoumat jak svět se ti pod rukama mění.
Pověšen na kříži s hákem pod kůží, zklamanej proudem lží z úst velkých vůdců.
Prostorem do prázdna krok dech ti zůží, nedat na kecy všech duchovních škůdců
Jak člověk člověku ublíží s chutí, pro radost z pocitu síly a moci.
Ti co svoje kecy stále nám nutí, svázat chci okovy a držet je v kleci.
Ze strachu o lidi v naší blízkosti, ze strachu z pocitu úzkosti
pro další generace - pro život bez frustrace
------------------------------------------------------------------------------------
Strach je schovaný v každém možném pohybu stínu. Je ho tolik mezi lidmi, že se snad každý bojí preventivně každýho. Toho využívají individua toužící po moci a zasévají strach hlouběji a živý ho. Strach je jen pocit. A bolest je důkazem života.
Track Name: Hradby z písku
Bolest, ztracená víra, kde v tobě bere se tak falešná síla. Budeme vždycky stát - na druhé straně Bez zbraní vidět chceme - nastavené dlaně. Všechno co schováváš za hradbou strachu,zapomínáš na druhé, na bolest - která mizí v prachu Stál jsi tam v kaluži cizí krve. - S puškou na zádech, s iluzí hrdosti, zabíjel - do lidí střílel. Zabíjel….. Vždycky budeme stát jen s nastavenou dlaní, nevidím jen zbraň, ale i tvář co je za ní. Ze zrnek písku stavět zas nové mosty - bořit hradby cos postavil na sdílené zlosti. Ve zvířeném písku lapat po dechu - být jenom vrahem v armádním cechu. Jak skončit nechceme – ležet v cizím hrobě. Mít ruce od krve, podlehnout - davové zlobě … bez pocitu vlastní viny.
------------------------------------------------------------------------------------
Text je namířen proti všem válkám a je o tom, že nelze mluvit o míru, když nějaká válka vůbec začala. O tom že je potřeba si uvědomit, že už v tenhle moment jsme všechno prohráli a mluvit o vítězství a míru je iluze, když nevidíme, co vše už bylo ztraceno. Je taky o tom, že lidi si opatřujou zbraně v iluzi pocitu bezpečí sebe i druhých, ale neuvědomují si, že oni můžou být těmi z koho je potřeba mít obavy.
Track Name: Podáním ruky horu obejmeš
Jedovatou slinou potřísněný ruce, píšeš vztekle jinou jak anonym porce
nenávistných rojů sršní atak drtí, tvůj vztek i příčinu rozpolcených dětí.
Nevešel se, smradem puknul, smrt ho našla, teď ho drtí
za to že se kurvil, tam kde neměl chyběl - roztočil kolo strachu a s ním sebe zabil
Přece dobře víme, komu zvoní hrana, chvíli zakotvíme, vyplujeme z rána
do světla se koukat, není dobře, víme - psychotický záchvat snad tvůj mozek přijme
------------------------------------------------------------------------------------
Sdílení nenávisti mezi lidma je věc, která nemá mít místo. Je hodně těch, kteří ve snaze šířit svoje myšlenky absolutně zavrhnou názory/postoje/hodnoty druhých. Fašizují a diktují. Jenom ve svým tunelu pochodujou vstříc „lepším zítřkům“ které ale budou vykoupeny smrtí a pláčem nevinných.
Track Name: Krokem nad rámec určeného
Proč bych měl žít v těchle sračkách, které tvoří tvá většina?
Proč? Když můžu pít vodu z dlaní tam, kde můj život začíná...
Pálim na čelo ornament zhaslého života. Cítím, jak váš dech nad ránem požírá nicota.
Stále vidím zástup dutých hlav, a v něm tvoje černé svědomí.
Proti němu vlnou vzteklý dav. Zůstává stát, kdo se nezlomí.
Chci se tý tmě bránit s hlavou vztyčenou. Dětem zemi bránit, až si vzpomenou.
------------------------------------------------------------------------------------
To, že si určitou věc myslí většina lidí, neznamená, že je to tak správně. Je dobré hledat svoje cesty a nebýt podroben davu. Nemusíme být všichni za jedno. To je na životě to krásný. Každej jsme jinej. Hledat kompromis vždy na obou stranách!!!
Track Name: Hlavně to prodej!
Vystav - subkulturu v televizi
Nezapomeň jí hned - každýmu prodat
Nesere nás, jestli zdarma, nebo za provizi
Sere nás, že se k ní lidi nemusí prodrat
Už je tam, naservírovaná na pultu
Kde je underground? – zůstal jen jako vstupenka do lacinýho kurzu
Nevidím žádného otce kultu, jen jeden hlas každého z nás
Neznám tvoji touhu, proč chceš být jak prodavač
Chceš být popularizátor a prodavač
Prodávat to co žije jen jako zboží – tímhle my nechceme ztrácet čas
Proč zviditelňovat něco co má svojí vnitřní krásu
Hledat – tvořit a hranice bořit, slyšet ten hlas v každém z nás
Neprodáš nám Hardcore!
Track Name: Okamžik zatmění
Bez světla není dne…..
Tisíce hlasů, tisíce tváří, bezesných nocí, vyřčených frází
Na cestě nám občas něco schází….. přítomnost.

Bez světla, není dne, bez nocí, ztracené jsou sny

Jak těžké je, někdy hledat v sobě sílu, pohnout se z místa – neztratit se
Neztratit sebe – a své sny
Bez světla, zůstane jen hněv, bez nocí ztracené jsou dny - pro slepou víru.
------------------------------------------------------------------------------------
Text je o tom, že některý klece jsou jen v našich hlavách. Jak je v podstatě těžký vykročit v životě z bezpečí nějaké scény a udržet si svoje sny a životní postoje i mimo nějakej relativně bezpečnej prostor subkultury, kde se většinou sdílí minimálně společný hodnoty. Venku pak často podlehnou většinovému názoru, pokud nevedeme dialog a to jak dialog sami se sebou, tak s druhými lidmi.